Dobrodružství ve Vidimi

Ve škole jsme se nestačili rozkoukat a hned 5. září jsme vyrazili s paní učitelkou a paní asistentkou Walterovou do Vidimi. Jízda autobusem byla krátká a po 30 minutách jsem byli na místě. Naše první kroky vedli do Pekla, malé občerstvovací zastávky v Horní Vidimi. Strážil zde i pěkně veliký čert. Po chvilce jsme dorazili do Muzea zaniklých řemesel v Dolní Vidimi, kde jsme i nocovali.  Zde nás již vyhlížela paní Jitka z eko centra Koniklec. Společně jsme se vydali na dobrodružnou cestu směrem do Šemanovic na oběd. Cestou jsme byli rozděleni do skupin, kde každý z nás plnil nějakou důležitou roli. Jeden byl kartograf, ten četl mapu a správně navigoval, druhý chemik, botanik,,geolog. Hrozně nás to bavilo. Avšak největším zážitkem byla učitelská zkratka, která vedla údolím umrlců. Opravdu to nebylo jednoduché, zdolávání překážek občas vyžadovalo hodně fyzických sil. Odměnou však byly nalezené poklady jako kyčelní kloub srny, čelist i se zuby, houby, bazény pro divoká prasata a další a samozřejmě řízek s bramborovou kaší.
Ve večerních hodinách jsme měli táborák a opékali jsme vuřty. Den skončil, dobrodružství však nikoli.
Všech 20 členů naší posádky se muselo vejít do jedné místnosti. A tak se v noci stávalo, že někomu přistála noha na hlavě nebo naopak.
Druhý den jsme začali skvělou snídaní a následně putovali zpět na Mělník.